Mzdové náklady v Česku prudce rostou, firmy dusí papírování

Česká republika patří mezi státy s nejrychleji rostoucími mzdovými náklady. Jejich meziroční nárůst dosáhl v druhém čtvrtletí letošního roku 9,3 %, což je šestá nejvyšší hodnota v EU. Mezi státy s nejvyšším nárůstem patří především ty země, které se do EU přidaly po roce 2004.

Data zveřejnil ve svém měsíčníku Český statistický úřad. Náklady zaměstnavatelů na jejich zaměstnance rostou v celé Evropské unii, v průměru o 2,6 procenta. Jednotlivá odvětví se však značně liší – například ve stavebnictví vzrostly náklady o více než 4 %, ve zdravotnictví pak jen o 2,2 %.

„V současné době je mnohem obtížnější sehnat zaměstnance působící ve stavební výrobě i v západní Evropě, včetně pracovní síly, která dosud přicházela pracovat z nových členských zemí,“ sdělil iDNES.cz Michal Diro, mluvčí České hospodářské komory. Proto podle něj rostou mzdové náklady ve stavebnictví tak rychle.

Mezi státy s největším růstem mzdových nákladů patří především země, které se do EU přidaly po roce 2004. „Nové členské země ve střední a východní Evropě při vstupu do EU měly nižší příjmovou a tedy i mzdovou úroveň svých obyvatel,“ řekl Diro. „Mzdová konvergence (srovnávání výše platů, v tomto případě v rámci EU, pozn. red.), to je objektivní průvodní jev,“ dodal.

Nejrychleji rostly mzdové náklady v Rumunsku, Lotyšsku a Maďarsku. Jen tyto tři státy se přehouply přes hranici 10 %.

Grafické znázornění růstu hodinových nákladů na pracovní sílu ve 2. čtvrtletí...

Grafické znázornění růstu hodinových nákladů na pracovní sílu ve 2. čtvrtletí 2018 | foto: Český statistický úřad

Není to jen plat

Mzdové náklady na zaměstnance neznamenají jenom samotnou výplatu. Patří do nich i veškeré další náklady zaměstnavatelů, například sociální a zdravotní pojištění. „Právě pojistné odvody zaměstnavatelů jsou zátěží české ekonomiky,“ tvrdí Diro.

Celkové přímé náklady zaměstnavatele činí 134 % hrubé mzdy zaměstnance, 25 % za sociální a 9 % za zdravotní pojištění. Tomuto číslu se někdy říká také superhrubá mzda, přestože tento název není nikde zákonně zakotven (je stanoven pouze jako metoda výpočtu daně z příjmů fyzické osoby).

Do mzdových nákladů pak v širším slova smyslu můžeme zahrnout i další výdaje zaměstnavatele, jako například cenu školení či mzdové benefity. Kromě nich pak zaměstnavatele samozřejmě finančně zatěžují i další náklady spojené s provozem a práce s administrativou.

„Česká republika patří v Evropě a možná i ve světě mezi země s nejvyšším počtem zákonů na počet obyvatel. Drtivá většina malých a středních českých firem považuje nadbytečnou administrativní zátěž za největší brzdu podnikání,“ zakončil Diro.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.